Vědci z Čínské univerzity v Hongkongu vyvinuli magnetického slizového robota, kterého chtějí využít v chirurgii. Sliz obsahuje magnetické částice, s nimiž lze manipulovat, když se na něj přiloží vnější magnety.
V Číně, v Korejské autonomní oblasti Yanbian, se na začátku podzimu uskutečnila ohromující podívaná, která přitáhla pozornost celého světa. Na nebi se seřadilo 7 598 dronů, které společně vytvořily fascinující světelnou show, a tímto počtem zároveň stanovily nový světový rekord.
Drony vytvořily různé obrazce a animace, které vyprávěly příběhy a znázorňovaly významné momenty. Tato technologická podívaná nejen ukázala pokrok v oblasti dronové technologie, ale také posílila kulturní význam tohoto regionu.
Uživatelé YouTube kanálu Red deer blyat (马鹿blyat) z Číny postavili poměrně realistický simulátor tanku, který se skládá ze dvou ovladačů/ranků, zpětného rázu kanónu a VR helmy.
Konstrukce jednoduchého vodovodního kohoutku v přírodě s využitím tlaku vzduchu v láhvi. Voda vytéká ze žlutého brčka, pokud je tlak v láhvi větší než atmosférický tlak. Pohybem modrého brčka směrem nahoru se tlak na jeho konci snižuje a vzduch jím uniká. Protože dochází k úniku, sníží se podtlak vzduchu pod uzávěrem a voda vytéká. Pohybem modrého brčka směrem dolů zvýšíme tlak na jeho dolním konci kvůli vodnímu sloupci a voda přestane vytékat.
Gyroskop funguje, protože když se setrvačník roztočí, platí pro něj zákon zachování momentu hybnosti a jeho osa otáčení zůstává vždy ve stejném směru, ve stejné poloze, bez ohledu na to, jak se celý gyroskop pohybuje. Rychle se otáčející gyroskop odolává jakékoli změně polohy osy otáčení.
Vždycky jste chtěli být neviditelní? S tímto štítem ohýbajícím světlo je to nyní možné. Díky chytrému využití lomu světla vytváří štít jakousi "slepou skvrnu", ve které se objekty za žebrovaným, téměř průhledným štítem zdají být víceméně neviditelné.
Čína spustila svůj první SkyTrain, bezpilotní nadzemní jednokolejný vlak. Vlak vyjíždí z hory Jiufeng a končí na hoře Longquan v čínském Wuhanu. Zvláštností vozů je, že mají částečně průhlednou podlahu.
Nad parkem Longhua v Šen-čenu v jižní Číně proletěl zářivý drak tvořený desítkami synchronizovaných dronů. Podívaná byla uspořádána u příležitosti nadcházejícího Dračího festivalu.
Robotické kužely na dálnici v Číně. V případě nehody se skupina kuželů umístěných na okraji dálnice přesune tak, aby zablokovala úsek, kde se nacházejí odstavená auta. Jakmile jsou vozidla odstraněna, kužely se vrátí na své místo. Tyto kužely se již používají ve městě Ningbo.
Mirs-X je kvadrokoptéra, která létá jako běžný dron, ale dokáže se také potopit a pohybovat ve vodě pomocí stejných čtyř vrtulí. Výzkumníci z Čínské univerzity v Hongkongu navrhli prototyp tak, aby se mohl vznášet 6 minut ve vzduchu nebo zůstat pod vodou po dobu přibližně 40 minut.
První umělá děloha na světě, EctoLife, bude schopna vypěstovat 30 000 dětí ročně. Je založeno na více než 50 letech průkopnického vědeckého výzkumu prováděného vědci po celém světě.
Čína: Studenti leteckého inženýrství ze Severozápadní polytechnické univerzity v čínském Xi Anu sestrojili dálkově ovládanou ornitoptéru, která přesně napodobuje pohyb ptačích křídel.
Řetězová fontána je zajímavý fyzikální jev, který si získal pozornost vědců i laiků díky svému zdánlivě protichůdnému chování vůči gravitaci. Tento efekt, poprvé popularizovaný v roce 2013 prostřednictvím videa fyzika Stevea Moulda, nastává, když je kuličkový řetěz (řetěz složený z jednotlivých pevných kuliček spojených krátkými segmenty) vytahován z nádoby. Řetěz se při tom zvedá nad okraj nádoby do tvaru oblouku a vytváří iluzi, že proudí „proti gravitaci“, než spadne dolů.
Jak fenomén funguje?
Při pohybu řetězu vzniká kombinace sil, které umožňují vznik oblouku. Dvě hlavní síly, které řetězová fontána zahrnuje, jsou:
1. Napětí a tahová síla: Jakmile řetěz začne padat dolů pod vlivem gravitace, vytahuje za sebou další části řetězu. Tento tah vytváří energii směřující vzhůru.
2. Reakce u výstupního bodu: Na místě, kde řetěz opouští nádobu, je každý článek řetězu mírně „vykopnut“ vzhůru vlivem sil působících na spojené segmenty.
Výsledkem je, že řetěz dočasně „vystřelí“ nad nádobu, než začne klesat směrem k zemi. Tento pohyb se přirovnává k fontáně, odtud i název fenoménu.
Experimenty a studie
Fenomén řetězové fontány byl detailně studován týmem fyziků z Univerzity v Cambridge, kteří publikovali své poznatky v roce 2014. Podle jejich analýzy je hlavním faktorem vzniku oblouku interakce mezi napětím v řetězu a reakcí u výstupního bodu. Při pokusech se ukázalo, že výška oblouku závisí na hmotnosti řetězu, jeho materiálu, a rychlosti, jakou je řetěz vytahován.
Popularita a inspirace
Řetězová fontána se stala populárním experimentem ve školách i mezi fanoušky fyziky. Její vizuálně působivý efekt vybízí k dalšímu zkoumání základních fyzikálních zákonů a ukazuje, jak fascinující může být zkoumání běžných předmětů a jevů.
Pokud chcete tento jev zažít na vlastní oči, stačí vám kuličkový řetěz, nádoba a dostatečně vysoký prostor – a můžete sami pozorovat tuto „kouzelnou“ fontánu v akci!
