V čínské vnitrozemské provincii Kuej-čou byla celá horská oblast pokryta solárními panely. Rozsáhlá instalace využívá sluneční energii a je viditelná i na Google Maps.
Na počítačové farmě v Číně tak vznikají falešné lajky, pohledy a interakce. Autonomní systém se vydává za návštěvníka 24 hodin denně a funguje pro desítky účtů na sociálních sítích.
V Číně, v Korejské autonomní oblasti Yanbian, se na začátku podzimu uskutečnila ohromující podívaná, která přitáhla pozornost celého světa. Na nebi se seřadilo 7 598 dronů, které společně vytvořily fascinující světelnou show, a tímto počtem zároveň stanovily nový světový rekord.
Drony vytvořily různé obrazce a animace, které vyprávěly příběhy a znázorňovaly významné momenty. Tato technologická podívaná nejen ukázala pokrok v oblasti dronové technologie, ale také posílila kulturní význam tohoto regionu.
Uživatelé YouTube kanálu Red deer blyat (马鹿blyat) z Číny postavili poměrně realistický simulátor tanku, který se skládá ze dvou ovladačů/ranků, zpětného rázu kanónu a VR helmy.
Čína spustila svůj první SkyTrain, bezpilotní nadzemní jednokolejný vlak. Vlak vyjíždí z hory Jiufeng a končí na hoře Longquan v čínském Wuhanu. Zvláštností vozů je, že mají částečně průhlednou podlahu.
Nad parkem Longhua v Šen-čenu v jižní Číně proletěl zářivý drak tvořený desítkami synchronizovaných dronů. Podívaná byla uspořádána u příležitosti nadcházejícího Dračího festivalu.
Robotické kužely na dálnici v Číně. V případě nehody se skupina kuželů umístěných na okraji dálnice přesune tak, aby zablokovala úsek, kde se nacházejí odstavená auta. Jakmile jsou vozidla odstraněna, kužely se vrátí na své místo. Tyto kužely se již používají ve městě Ningbo.
Mirs-X je kvadrokoptéra, která létá jako běžný dron, ale dokáže se také potopit a pohybovat ve vodě pomocí stejných čtyř vrtulí. Výzkumníci z Čínské univerzity v Hongkongu navrhli prototyp tak, aby se mohl vznášet 6 minut ve vzduchu nebo zůstat pod vodou po dobu přibližně 40 minut.
Čína: Studenti leteckého inženýrství ze Severozápadní polytechnické univerzity v čínském Xi Anu sestrojili dálkově ovládanou ornitoptéru, která přesně napodobuje pohyb ptačích křídel.
Vědci z Čínské univerzity v Hongkongu vyvinuli magnetického slizového robota, kterého chtějí využít v chirurgii. Sliz obsahuje magnetické částice, s nimiž lze manipulovat, když se na něj přiloží vnější magnety.
Čínský vynálezce představil unikátní zařízení, které funguje jako miniaturní systém protivzdušné obrany – nikoliv proti letadlům, ale proti komárům a dalším létajícím hmyzím vetřelcům. Tento revoluční přístroj využívá laserový paprsek, který automaticky zacíluje a likviduje hmyz, jakmile jej detekuje ve vzduchu. Zařízení je zatím ve fázi prototypu, ale již je možné si jej předobjednat prostřednictvím crowdfundingové platformy Indiegogo za cenu 541 eur. Přestože jde o technologický zázrak, který by mohl zcela změnit způsob, jakým bojujeme proti obtěžujícímu hmyzu, objevují se také otázky ohledně bezpečnosti – především pro oči lidí i domácích mazlíčků, protože laserový paprsek by mohl být potenciálně nebezpečný při přímém zásahu do zraku.
V devadesátých letech a na počátku 21. století zažila mobilní technologie obrovský rozmach, během něhož se výrobci jako Nokia, Samsung, Sony Ericsson a Sony předháněli nejen ve funkčnosti, ale i v originálním designu – a výsledkem byla řada nezapomenutelných a často podivuhodných modelů. Mezi nejvýraznější patří Nokia 7600 s oválným tvarem připomínajícím kapku vody, která se držela v dlani jako herní ovladač, nebo Nokia 7280 bez klasické klávesnice, známá jako „rtěnka“, určená pro módně orientované uživatele. Sony Ericsson P900 kombinoval mobil s dotykovým displejem a výklopnou klávesnicí v době, kdy šlo o futuristickou novinku. Samsung přišel s modelem SPH-N270 pro fanoušky Matrixu, který působil jako rekvizita ze sci-fi filmu. A Sony zaujalo telefonem s otočným displejem pro snadnější přehrávání videí, čímž předběhlo dobu před nástupem smartphonů. Tyto mobilní telefony s neobvyklým vzhledem, posuvnými nebo výklopnými mechanismy a často s omezenými praktickými funkcemi dnes slouží jako připomínka doby, kdy originalita a experimenty byly stejně důležité jako technické parametry.
