V čínské vnitrozemské provincii Kuej-čou byla celá horská oblast pokryta solárními panely. Rozsáhlá instalace využívá sluneční energii a je viditelná i na Google Maps.
Na počítačové farmě v Číně tak vznikají falešné lajky, pohledy a interakce. Autonomní systém se vydává za návštěvníka 24 hodin denně a funguje pro desítky účtů na sociálních sítích.
V Číně, v Korejské autonomní oblasti Yanbian, se na začátku podzimu uskutečnila ohromující podívaná, která přitáhla pozornost celého světa. Na nebi se seřadilo 7 598 dronů, které společně vytvořily fascinující světelnou show, a tímto počtem zároveň stanovily nový světový rekord.
Drony vytvořily různé obrazce a animace, které vyprávěly příběhy a znázorňovaly významné momenty. Tato technologická podívaná nejen ukázala pokrok v oblasti dronové technologie, ale také posílila kulturní význam tohoto regionu.
Uživatelé YouTube kanálu Red deer blyat (马鹿blyat) z Číny postavili poměrně realistický simulátor tanku, který se skládá ze dvou ovladačů/ranků, zpětného rázu kanónu a VR helmy.
Čína spustila svůj první SkyTrain, bezpilotní nadzemní jednokolejný vlak. Vlak vyjíždí z hory Jiufeng a končí na hoře Longquan v čínském Wuhanu. Zvláštností vozů je, že mají částečně průhlednou podlahu.
Nad parkem Longhua v Šen-čenu v jižní Číně proletěl zářivý drak tvořený desítkami synchronizovaných dronů. Podívaná byla uspořádána u příležitosti nadcházejícího Dračího festivalu.
Robotické kužely na dálnici v Číně. V případě nehody se skupina kuželů umístěných na okraji dálnice přesune tak, aby zablokovala úsek, kde se nacházejí odstavená auta. Jakmile jsou vozidla odstraněna, kužely se vrátí na své místo. Tyto kužely se již používají ve městě Ningbo.
Mirs-X je kvadrokoptéra, která létá jako běžný dron, ale dokáže se také potopit a pohybovat ve vodě pomocí stejných čtyř vrtulí. Výzkumníci z Čínské univerzity v Hongkongu navrhli prototyp tak, aby se mohl vznášet 6 minut ve vzduchu nebo zůstat pod vodou po dobu přibližně 40 minut.
Čína: Studenti leteckého inženýrství ze Severozápadní polytechnické univerzity v čínském Xi Anu sestrojili dálkově ovládanou ornitoptéru, která přesně napodobuje pohyb ptačích křídel.
Vědci z Čínské univerzity v Hongkongu vyvinuli magnetického slizového robota, kterého chtějí využít v chirurgii. Sliz obsahuje magnetické částice, s nimiž lze manipulovat, když se na něj přiloží vnější magnety.
Vědci ze švýcarské École Polytechnique Fédérale de Lausanne (EPFL) dosáhli průlomového experimentu, když poprvé v historii zachytili světlo odrážející se od zrcadla pomocí kamery s rychlostí 1 bilion snímků za sekundu. Normálně světlo cestuje tak rychle, že jej lidské oko ani běžné kamery nedokážou zaznamenat, ale ultrarychlá kamera umožnila vědcům sledovat pohyb každého jednotlivého fotonu při odrazu, rozptylu a pohybu ve zpomaleném čase. V pouhých 2,736 nanosekundách světlo urazí téměř jeden metr, a experiment tedy zachycuje každý okamžik tohoto extrémně rychlého procesu. Tento experiment představuje významný vědecký průlom s potenciálem pro zlepšení laserových technologií, lékařského zobrazování, kvantových počítačů, optických vláken i ultrarychlé fotografie. Záběry, které vznikly při této studii, nejsou vědeckou fikcí – jde o reálné snímky nejrychlejší věci ve vesmíru, a otevírají nové možnosti pro další pokročilý výzkum světla a optiky.
V jedné z menších továren v Bangladéši vznikají tradiční bronzové poháry metodou, která kombinuje řemeslnou zručnost a jednoduché technologie. Celý proces začíná tavením směsi mědi a zinku, ze které se vytvoří slitina známá jako bronz. Rozžhavený kov se nalévá do forem, které dávají poháru jeho základní tvar. Po vychladnutí se odlitek pečlivě opracuje – nejprve hrubým broušením, poté jemným leštěním, aby získal charakteristický lesk. Následuje ruční rytí nebo zdobení, které z každého kusu činí originální výrobek.
Fotogrammetrie je metoda, která umožňuje získávat přesná měření a tvarové informace o objektech z fotografií, přičemž využívá principy geometrie a optiky k převodu dvojrozměrných snímků na trojrozměrná data. Technologie vícekamerového systému spočívá v současném použití několika kamer pro záznam jedné scény z různých úhlů, což výrazně zvyšuje přesnost a detailnost výsledné 3D rekonstrukce. Takové systémy nacházejí uplatnění v široké škále oborů – od profesionální filmové produkce přes robotiku, mobilní zařízení, trojrozměrné mapování až po průmyslovou kontrolu kvality. Vícekamerový systém tvoří několik obvykle totožných nebo pečlivě kalibrovaných kamer, které jsou pevně umístěny v přesně určených pozicích a snímají stejnou scénu buď z různých úhlů, nebo s odlišnými parametry, jako jsou ohnisková vzdálenost, expozice či použití spektrálních filtrů. Po pořízení snímků následuje jejich zpracování specializovaným softwarem, který jednotlivé obrazy spojuje do jednotné struktury a vytváří přesnou trojrozměrnou rekonstrukci sledovaného objektu či prostředí.
