Ve městě Medellín v Kolumbii došlo k neobvyklému jevu – prudký liják se objevil pouze na jednom velmi malém místě. Zatímco okolí zůstalo suché, silný déšť padal výhradně na omezený prostor, jako by někdo spustil sprchu jen na vybrané místo. Tento jev je extrémně vzácný a zřejmě souvisí s lokálními atmosférickými podmínkami, které způsobily vznik takzvaného „mikrodeště“. Meteorologové ho zatím nedokázali přesně vysvětlit, ale poukazují na možnost rychlého vzniku a rozpadu malého dešťového mraku přímo nad daným bodem.
Sopka Kanlaon na filipínském ostrově Negros v úterý brzy ráno krátce vybuchla a vyslala do vzduchu čtyřkilometrový sloup popela a trosek. Erupce, která trvala přes hodinu, zasáhla popílkem čtyři zemědělské vesnice a přiměla úřady k uzavření škol v postižené oblasti. Zranění ani škody zatím hlášeny nebyly, ale úřady zůstávají ve střehu.
Sopka je stále na třetím stupni z pětibodové škály výstrah, což znamená „vysokou úroveň sopečné aktivity“. Hlavní filipínský vulkanolog Teresito Bacolcol upozornil, že větší erupce nelze vyloučit a vyzval obyvatele, aby nevstupovali do šestikilometrové nebezpečné zóny kolem kráteru. Kanlaon, vysoký 2 435 metrů, patří k nejaktivnějším sopkám v zemi. Filipíny leží v tzv. Ohnivém kruhu, kde jsou zemětřesení a sopečné výbuchy běžné.
V suchých oblastech, kde půda obsahuje hrubozrnné částice klasifikované jako písek, dochází k silné erozi, zejména na nechráněném nebo strmém terénu. Při nadměrné erozi se uvolněné částice hromadí v korytech řek a mohou je zcela zaplnit až do hloubky několika metrů. Výsledkem jsou takzvané „řeky z písku“ – vodní toky, jejichž koryta jsou doslova přeplněná pískem.
Pyrit je běžný sulfidový minerál se složením FeS₂, který je známý svou zlatavou barvou a kovovým leskem. Právě pro svůj vzhled bývá často zaměňován za zlato, což mu vyneslo přezdívku „bláznovo zlato“. Vyskytuje se v různých geologických prostředích, často v rudných ložiscích spolu s dalšími kovy, jako je měď nebo olovo. Má tvrdost 6–6,5 na Mohsově stupnici a je křehký. Pyrit se využívá především v chemickém průmyslu k výrobě kyseliny sírové a dříve také při získávání železa. Kvůli své schopnosti vytvářet jiskry při úderu ocelí byl v minulosti používán i k rozdělávání ohně.
V dnešním světě moderního zemědělství hraje klíčovou roli efektivita a přesnost, které umožňují dodávat spotřebitelům vysoce kvalitní produkty. Jedním z nejinovativnějších pokroků v této oblasti jsou optické třídicí stroje, speciálně navržené pro řešení výzvy odstraňování zelených, nezralých rajčat z úrody. Tato špičková technologie využívá kombinaci vysokorychlostních kamer, senzorů a sofistikovaných algoritmů, které umožňují přesně identifikovat a oddělit zelená rajčata od zralých v reálném čase.
Proces začíná tím, že rajčata procházejí strojem na dopravním pásu, kde jsou snímána pokročilými optickými senzory. Tyto senzory detekují barvu, tvar a velikost každého rajčete, čímž rozlišují různé úrovně zralosti. Zelená rajčata, která často nejsou vhodná k okamžitému prodeji nebo spotřebě, jsou rychle identifikována algoritmy stroje. Jakmile jsou detekována, stroj pomocí přesných vzduchových trysek nebo mechanických ramen jemně odstraní zelená rajčata z linky, čímž umožní, aby ve třídicím procesu pokračovala pouze dokonale zralá rajčata.
Tato technologie nejen zvyšuje rychlost a efektivitu třídění, ale také snižuje plýtvání tím, že zajišťuje, aby se ke spotřebitelům dostávala pouze nejkvalitnější rajčata. Zemědělci těží z vyšší produktivity a nižších nákladů na pracovní sílu, zatímco spotřebitelé si mohou užívat čerstvější a konzistentnější produkty. Kromě toho lze odstraněná zelená rajčata využít pro jiné účely, například k výrobě omáček nebo relishes, což přispívá k udržitelnějšímu zemědělskému systému.
Zavedením optických třídicích strojů do procesu výroby rajčat činí zemědělský průmysl významný krok vpřed ve snaze dodávat špičkové produkty a zároveň udržovat důraz na udržitelnost a efektivní využívání zdrojů. Tato pozoruhodná technologie mění způsob, jakým přemýšlíme o výrobě potravin, a zajišťuje, že každé rajče má nejlepší šanci zazářit.
Medúza vlčí hříva (Cyanea capillata) je mořský zázrak, známý nejen svým impozantním vzhledem, ale i neuvěřitelnou délkou chapadel. Tato chapadla mohou dosahovat délky přes 30 metrů, což z nich činí jedny z nejdelších živočichů na Zemi. Největší zaznamenaný exemplář této medúzy měl chapadla o úctyhodné délce 36 metrů.
Medúzy vlčí hříva se obvykle vyskytují v chladnějších oblastech Atlantského, Tichého a Arktického oceánu. Jejich název vychází z jejich impozantních, plynoucích chapadel, která připomínají hřívu lva. Tato chapadla jsou lemována četnými žahavými buňkami, neboli nematocystami, které používají k zachycení a paralyzování své kořisti, kterou tvoří převážně malé ryby a plankton.
Navzdory své ohromující délce jsou tato stvoření fascinujícím příkladem biodiverzity oceánů.
Prodejna KAZAKH SAMSA v Kazachstánu nám ukazuje, jak připravují svou Samsu, slané listové těsto plněné masem a zeleninou. Tradiční samsa se často peče v tandooru, což je speciální hliněná pec.
Ve čtvrtek 14. března 2024 napadly tisíce včel jeden z kurtů tenisového turnaje v Indian Wells ve Spojených státech a donutily hráče Carlose Alcarase a Alexandera Zvereva, aby se na téměř dvě hodiny ukryli.
