Québec, Kanada: 23letá sázečka stromů Antoine Mosesová vytvořila nový světový rekord, když za 24 hodin vysadila 23 060 stromů - jeden strom za 3,75 sekundy.
Elektricky nabité kameny objevené v Demokratické republice Kongo. Zřejmě se nejedná o vibranium a mohlo by jít o koltan nebo kobalt, které se v zemi těží.
Japonský rybář (@mr.yuuhi) na TikToku poděkoval svým 10 000 sledujícím krátkou zprávou, kterou napsal na chobotnici svým prstem jako na dotykové obrazovce.
Fergusson Island, Papua-Nová Guinea: Moment, kdy byla poslední den pátrání pořízena vůbec první fotografie bažanta černohlavého, místně známého jako Auwa.
"Tento druh nebyl spatřen od roku 1882 a nikdy nebyl vyfotografován. Strávili jsme měsíc hledáním tohoto kriticky ohroženého a v té době potenciálně vyhynulého druhu a sami jsme ptáka nikdy neviděli. Vidět fotografie tohoto nepolapitelného, téměř mýtického ptáka, jak prochází kolem našeho fotoaparátu, byl ten nejsurrealističtější a nejvíce naplňující zážitek, jaký jsme si kdy dokázali představit."
Jason Gregg, Doka Nason, Eli Malesa, John Mittermeier, Serena Ketaloya a Bulisa Iova byli hlavními členy expedičního týmu a podporovalo je nespočet obyvatel Fergussonova ostrova, jejichž rozsáhlé znalosti ptáků vedly k tomuto triumfálnímu okamžiku.
Lyžařské freestylové video Colea Richardsona nazvané Yours Truly je "vizuálním milostným dopisem" mladého Kanaďana jeho oblíbenému ročnímu období - zimě. Natáčelo se výhradně ve vnitrozemí Britské Kolumbie. Není v něm žádný skutečný příběh, jen Cole jede osm minut na plný plyn.
V Tokiu v Japonsku právě probíhá originální umělecká výstava s názvem „Design Ah! Exhibition neo“, která nabízí netradiční zážitek spojující design, pohyb a interaktivitu. Jedna z místností zaujme návštěvníky videoprojekcí, která je přímo vyzývá, aby se zapojili fyzicky – například tím, že mají udělat velký pohyb rukou na pokyn „Rozkrojte to!“. Divák přitom na začátku vůbec netuší, proč má tento pohyb provést, dokud se na obrazovce neobjeví animovaná okurka, která se v souladu s pohybem diváka rozkrojí. Díky této chytré interakci mají lidé pocit, že se stávají součástí samotného uměleckého díla a jejich pohyb ovlivňuje to, co se děje na plátně. Výstava tak nejen ukazuje kreativní možnosti designu, ale i způsob, jak propojit diváka s audiovizuálním obsahem zcela novým způsobem.
Toulavé kočky jsou v Saúdské Arábii běžným, avšak zároveň kulturně významným jevem, který je patrný zejména ve velkých městech jako Rijád, Džidda nebo Medina, kde tyto kočky potkáte doslova na každém rohu – před mešitami, v úzkých uličkách, na trzích i v kavárnách. Jejich přítomnost má hluboké historické a náboženské kořeny, neboť v islámu mají kočky výjimečné postavení. Podle tradice vlastnil prorok Mohamed kočku jménem Muezza, kterou velmi miloval a kterou nikdy nevyháněl ani tehdy, když spala na jeho rouchu. Mnohé kočky ve městech žijí napůl divoce – volně se pohybují, ale často se drží v blízkosti lidí. Místní obyvatelé, zejména starší ženy nebo obchodníci, je často krmí a nechávají jim vodu i jídlo, čímž se neoficiálně starají o jejich přežití. Tento vztah mezi lidmi a kočkami odráží nejen úctu k tradici, ale i zvláštní rovnováhu mezi urbanizací a soužitím se zvířaty.
Čínská muralistka známá jako 壁画师阿娇 (v překladu Muralistka Aťiao) je talentovaná umělkyně, která proměňuje obyčejné zdi v ohromující mistrovská díla pomocí jedinečné techniky reliéfního umění. Díky pečlivému smyslu pro detail a citlivému propojení tradičních i moderních metod vytváří na stěnách plastické vzory, ornamenty a celé výjevy, které doslova vystupují z povrchu a působí trojrozměrným dojmem. Místo obyčejného malování totiž 阿娇 do omítky přímo „sochá“, čímž dodává každému prostoru jedinečnou texturu, hloubku a vizuální působivost. Její tvorba oživuje interiéry i veřejná prostranství, přičemž si získává pozornost nejen v Číně, ale i v zahraničí, kde je čím dál víc ceněna pro svou originalitu a preciznost.
V Kanadském parlamentu se dodržuje zajímavá tradice spojená s volbou předsedy Dolní sněmovny. Jakmile je nový předseda zvolen, symbolicky klade odpor při přesunu na předsednické místo a musí být doslova „doprovázen“ ostatními poslanci. Tento rituál připomíná historické období britské monarchie, kdy byla funkce předsedy nebezpečná – předseda musel předkládat králi nepopulární rozhodnutí parlamentu a hrozil mu trest.
Dnes už má tento zvyk čistě ceremoniální charakter, ale stále je nedílnou součástí prvního zasedání po volbě předsedy. Dva poslanci nově zvoleného předsedu symbolicky vedou k řečništi, zatímco ten se tváří zdráhavě. Celý akt je projevem respektu k historii a parlamentní tradici a současně i připomínkou nezávislosti předsedy, který má jednat nestranně a spravedlivě.
Tato tradice, převzatá z britského parlamentu, se v Kanadě dodržuje od jeho založení a přispívá k důstojnosti parlamentního procesu. Předseda Dolní sněmovny hraje klíčovou roli při řízení debat a zajišťování pořádku během jednání, a právě slavnostní doprovod podtrhuje význam jeho funkce.