Thurgoona Nový Jižní Wales, Austrálie: Kráva plemene Galloway se svým maskovaným teletem. Krávy plemene Galloway mají často výraznou černou barvu se širokým bílým pruhem na břiše.
Neobvyklý a fascinující okamžik se podařilo zachytit svědkům v USA, kde orel bělohlavý, národní symbol Spojených států, zaujal nejen svou majestátností, ale především neuvěřitelnou silou. Dravec se totiž pokusil odnést svou snídani – vačici vážící přibližně 3,5 až 4 kg – tedy téměř tolik, kolik váží samotný orel, jehož hmotnost se u samců pohybuje kolem 3,5 kg a u větších samic okolo 5 kg. Zřejmě právě kvůli tomuto váhovému vyrovnání nebyl orel schopen získat dostatečnou výšku letu a byl nucen pokračovat s kořistí po silnici, kterou běžně využívají auta. Ačkoli se to může zdát jako drobnost, jde o výjimečný fyzický výkon – zvednout a unést břemeno srovnatelné s vlastní hmotností je totiž u většiny létajících živočichů extrémně náročné. Přesto se orlovi podařilo vzlétnout a s nákladem manévrovat, což dokazuje nejen jeho sílu, ale i obratnost.
V mnoha indonéských domácnostech nejsou neobvyklými domácími mazlíčky kočky nebo psi, ale obrovští pythoni, zejména pythoni mřížkovaní, kteří patří mezi nejdelší hady světa. Tito hadi jsou v některých rodinách považováni za členy domácnosti – lidé jim dávají jména, staví pro ně speciální zahrady nebo jim umožňují volně se pohybovat po bytě či dvoře. Není výjimkou, že majitelé své hady koupou, mazlí se s nimi, berou je na procházky a dokonce se s nimi fotí na rodinných snímcích. Péče o takového mazlíčka zahrnuje i krmení, které probíhá přibližně jednou týdně, a to obvykle drůbeží nebo potkany.
Termiti, často považovaní za nenápadné obyvatele podzemí, překvapují svou vyspělostí při obraně kolonie. Některé druhy si vyvinuly jedinečný obranný mechanismus, kdy v případě ohrožení predátorem reagují na vzniklé vibrace rytmickým úderem hlavy o stěny svých tunelů. Tento „hlavičkovací“ zvuk vytváří nízkofrekvenční vibrace, které se rychle šíří napříč celou kolonií a fungují jako varovný signál. Tímto způsobem jsou ostatní termiti upozorněni na blížící se nebezpečí, a navíc tyto vibrace mohou predátora zmást nebo odradit. Tento sofistikovaný systém včasného varování podtrhuje, jak komplexní a efektivní může být obrana i u tak malých společenských tvorů, jako jsou termiti.
Obří malajský kobylkář (Giant Malaysian Katydid) patří mezi největší známé druhy hmyzu na světě a je výjimečný nejen svou velikostí, ale i životním stylem – jako jeden z mála kobylkářů je masožravý. Tento impozantní zástupce tropického hmyzu žije především v deštných pralesích jihovýchodní Asie, zejména v Malajsii, a může dosáhnout délky až 15 centimetrů, přičemž rozpětí křídel může přesahovat i 25 centimetrů. Jeho silné kusadla slouží nejen k lovu hmyzu a menších obratlovců, ale také jako obranný prostředek. Typickým rysem tohoto druhu je také jeho výrazný zvukový projev – samečci vydávají hlasitý, pronikavý skřípavý zvuk, který slouží k přilákání samiček a může být slyšet až na několik desítek metrů. Tento zvuk připomíná kombinaci cvrkotu a skřípání kovu a může být pro lidské ucho až nepříjemně intenzivní. Přestože obří malajský kobylkář může působit hrozivě, pro člověka nepředstavuje přímé nebezpečí a zůstává fascinujícím příkladem rozmanitosti tropické fauny.
Toulavé kočky jsou v Saúdské Arábii běžným, avšak zároveň kulturně významným jevem, který je patrný zejména ve velkých městech jako Rijád, Džidda nebo Medina, kde tyto kočky potkáte doslova na každém rohu – před mešitami, v úzkých uličkách, na trzích i v kavárnách. Jejich přítomnost má hluboké historické a náboženské kořeny, neboť v islámu mají kočky výjimečné postavení. Podle tradice vlastnil prorok Mohamed kočku jménem Muezza, kterou velmi miloval a kterou nikdy nevyháněl ani tehdy, když spala na jeho rouchu. Mnohé kočky ve městech žijí napůl divoce – volně se pohybují, ale často se drží v blízkosti lidí. Místní obyvatelé, zejména starší ženy nebo obchodníci, je často krmí a nechávají jim vodu i jídlo, čímž se neoficiálně starají o jejich přežití. Tento vztah mezi lidmi a kočkami odráží nejen úctu k tradici, ale i zvláštní rovnováhu mezi urbanizací a soužitím se zvířaty.
Na rozdíl od většiny ptáků, kteří se při krmení spoléhají výhradně na svůj zobák, palmový kakadu (Probosciger aterrimus) předvádí neuvěřitelně obratné a důmyslné chování – při manipulaci s potravou, konkrétně s arašídy, aktivně využívá svůj jazyk. Tento velký černý papoušek s nápadným chocholem dokáže jazykem ořech precizně rolovat, přidržovat a natáčet tak, aby ho mohl bezpečně rozlousknout a sníst. Jeho pohyby připomínají práci s nástrojem spíše než pouhý instinkt. Toto fascinující chování není jen roztomilé na pohled, ale je zároveň ukázkou výjimečné kognitivní vyspělosti a jemné motoriky, díky nimž je palmový kakadu považován za jednoho z nejinteligentnějších papoušků světa. Vědci tvrdí, že tato schopnost odhaluje hlubší pochopení příčiny a následku, což ho řadí mezi nejpozoruhodnější zástupce ptačí říše.
Šampion se vrací! Tento All-American pes, který už v minulosti zazářil na prestižní soutěži AKC Diving Dogs Premier Cup, znovu potvrdil svou výjimečnost. Letos si odnesl titul ve třídě Lap Class Air Retrieve, což je disciplína, při níž psi skáčou do vody a ve vzduchu chytají zavěšený objekt.
Lap Class je kategorie určená pro menší psy, ale tento soutěžící dokázal, že i menší těla mohou mít obrovskou sílu, rychlost a výdrž. Jeho výkon uchvátil nejen porotu, ale i diváky po celých Spojených státech.
Tento pes je důkazem toho, že s tréninkem, vášní a odhodláním může každý čtyřnohý atlet dosáhnout vrcholu – bez ohledu na původ nebo plemeno.
Když kočce dáte sponku do vlasů kolem krku, často zamrzne nebo se pohybuje mnohem pomaleji. To souvisí s přenosovým reflexem. K tomuto reflexu dochází u koťat, když je matka nosí za kůži na krku. Když kotě ucítí tlak v této oblasti, instinktivně se uvolní a přestane se hýbat, aby ho matka snáze nesla.