Na krmítku číhá Kudlanka Nábožná, která svýma silnýma nohama zachytí blížícího se kolibříka. Velké kudlanky se mohou živit malými obratlovci, jako jsou ještěrky, žáby, ryby a malí ptáci, stejně jako jejich menší kolegové.
Aljaška, USA: Bezpečnostní kamera na Aljašce zachytila okamžik, kdy los shodil oba parohy najednou. Losi obvykle shazují paroží každý rok po období páření. Někdy může trvat hodiny nebo dny, než shodí oba parohy. Zvláště vzácné je upuštění obou rohů najednou.
V této soutěži máte přesně jednu minutu na to, abyste přiměli svou žábu ke skoku – cílem je dosáhnout co nejdelší vzdálenosti během tří po sobě jdoucích skoků. Soutěžní pravidla stanovují, že žába musí při startu zcela stát na vyznačené podložce, odkud zahajuje svůj první skok. Jakmile žába podložku opustí, nesmíte se jí už nijak dotknout ani ji ovlivňovat – jakékoli další manipulace po odrazu jsou zakázány. Měří se celková vzdálenost od kraje startovní podložky až po místo, kde žába dopadne po třetím skoku. Vyhrává ta žába, která dosáhne největší délky. A jako třešnička na dortu: pokud se vám podaří překonat světový rekord, čeká na vás finanční odměna ve výši 20 000 dolarů (přibližně 460 000 Kč).
Podle tohoto experimentu australské stanice ABC Science se nerodíme s instinktivním strachem z hadů. Tento strach se utváří později a učíme se mu s přibývajícím věkem.
V neděli 19. ledna byl u silnice ve městě Greensboro v Severní Karolíně spatřen vzácný albínský jelen. Podle Severokarolinské komise pro ochranu přírody (NCWRC) se albínští jeleni vyznačují úplnou absencí pigmentace, což jim dodává bílou srst, růžové oči, nos i kopyta. Albinismus je u jelenů velmi vzácný – podle NCWRC se vyskytuje pouze u jednoho z 30 000 jedinců.
Chris MacRitchie z Vermontu neváhal ani vteřinu, když uviděl psa zápasícího o život v ledové řece Winooski. Dne 10. ledna, během zastávky na kávu v Berlinu, si jeho malý syn všiml zvířete v nouzi. MacRitchie, oblečený jen v tričku, se odvážně vrhl do neznámé hloubky a vytáhl promrzlého psa na břeh. Jeho žena, čekající poblíž s dekami, pomohla psa zahřát a brzy našli známku s kontaktem na majitelku, Morgan Cerasoli. Ta zoufale hledala svou sedmiletou fenku Arizonu, která se ztratila předešlého dne. Díky záchraně se navíc při veterinární prohlídce zjistilo, že Arizona trpí lymskou boreliózou, což umožnilo zahájit léčbu. “Chris bude navždy můj hrdina,” řekla dojatá Cerasoli, která je mu nesmírně vděčná za záchranu svého milovaného mazlíčka.
Mladý tučňák se nešťastnou náhodou ztratil, když se snažil dostat k vodě, aby si poprvé zaplavat. Když tučňáka obklíčila skupina dravých ptáků a začala na něj útočit, přiběhly dvě divoké kachny, aby dravce zahnaly.
V Portsmouthu, New Hampshiru a dokonce i uvnitř ústí řeky Piscataqua bylo v poslední době zaznamenáno mnoho velryb. Obyvatelé a návštěvníci by si měli dát pozor na velká hejna pogií. Velryby přes ně totiž nemohou dobře vidět, což může vést k neočekávaným situacím.
Nedávno se stalo, že rybáři byli svědky tohoto jevu. Velryby, které nemohly přes hejna pogií vidět, se dostaly blízko k jejich lodi. Naštěstí byli všichni zúčastnění v pořádku. Tento incident upozorňuje na nutnost opatrnosti při rybolovu v oblastech s vysokou koncentrací těchto mořských tvorů.
Medúza vlčí hříva (Cyanea capillata) je mořský zázrak, známý nejen svým impozantním vzhledem, ale i neuvěřitelnou délkou chapadel. Tato chapadla mohou dosahovat délky přes 30 metrů, což z nich činí jedny z nejdelších živočichů na Zemi. Největší zaznamenaný exemplář této medúzy měl chapadla o úctyhodné délce 36 metrů.
Medúzy vlčí hříva se obvykle vyskytují v chladnějších oblastech Atlantského, Tichého a Arktického oceánu. Jejich název vychází z jejich impozantních, plynoucích chapadel, která připomínají hřívu lva. Tato chapadla jsou lemována četnými žahavými buňkami, neboli nematocystami, které používají k zachycení a paralyzování své kořisti, kterou tvoří převážně malé ryby a plankton.
Navzdory své ohromující délce jsou tato stvoření fascinujícím příkladem biodiverzity oceánů.
