Mravenčí most

Medúza vlčí hříva (Cyanea capillata) je mořský zázrak, známý nejen svým impozantním vzhledem, ale i neuvěřitelnou délkou chapadel. Tato chapadla mohou dosahovat délky přes 30 metrů, což z nich činí jedny z nejdelších živočichů na Zemi. Největší zaznamenaný exemplář této medúzy měl chapadla o úctyhodné délce 36 metrů. Medúzy vlčí hříva se obvykle vyskytují v chladnějších oblastech Atlantského, Tichého a Arktického oceánu. Jejich název vychází z jejich impozantních, plynoucích chapadel, která připomínají hřívu lva. Tato chapadla jsou lemována četnými žahavými buňkami, neboli nematocystami, které používají k zachycení a paralyzování své kořisti, kterou tvoří převážně malé ryby a plankton. Navzdory své ohromující délce jsou tato stvoření fascinujícím příkladem biodiverzity oceánů.

Kudlanka nábožná vs. sršeň.

Létající ryby jsou ryby z čeledi Letounovití, které mají na žábrách vyvinuté ploutve, které jim umožňují vystřelit se a vznášet se nad vodou na vzdálenost mnoha metrů. Díky této schopnosti mohou být obratnější, ale zároveň jsou zranitelné nad i pod vodní hladinou - nahoře je totiž loví ptáci a dole ryby jako třeba Zlak nachový. Výňatek z dokumentu BBC "The Hunt".

Působivé maskování pakobylky

Africký levhart využívá svou hbitost a obratnost k lovu z korun stromů. Je to však velmi nebezpečné a může ho to stát život.

Když se šnek srazí s kapkou vody.

Hydrofobní vlastnosti islandského kachního peří. Eiderdown je chmýří, které zůstává divokým kachnám po přirozeném procesu výměny peří. Eiderdown je jedním z nejlehčích, nejměkčích a nejteplejších materiálů na světě a je velmi vzácný.

Pozoruhodná harmonie mezi ptáky a ovcemi v přírodě.

Dlouhý a napínavý souboj dvou medvědů na Aljašce v národního parku Lake Clark. Dva obrovští samci soupeří o dominanci v období rozmnožování.

3D vizualizace mnoha malých i velkých živočichů, kteří obývali / obývají naši Modrou planetu.

Sovu Uralská, která se koupe v potoce stále na stejném místě. Potok se nachází mezi dvěma rybníky a sova se v něm koupe brzy ráno.

Časosběrné snímky růstu mloka v průběhu tří týdnů.

Kulturisté přijíždějící do Austrálie mají velkou konkurenci...

Japonský rybář (@mr.yuuhi) na TikToku poděkoval svým 10 000 sledujícím krátkou zprávou, kterou napsal na chobotnici svým prstem jako na dotykové obrazovce.

Hbitá kočka se vypořádá s hadem.

New Brunswick, Kanada: Muž z Kanady je nadšený, že se mu podařilo zachytit losa, jak shazuje oba parohy najednou.

Fergusson Island, Papua-Nová Guinea: Moment, kdy byla poslední den pátrání pořízena vůbec první fotografie bažanta černohlavého, místně známého jako Auwa. "Tento druh nebyl spatřen od roku 1882 a nikdy nebyl vyfotografován. Strávili jsme měsíc hledáním tohoto kriticky ohroženého a v té době potenciálně vyhynulého druhu a sami jsme ptáka nikdy neviděli. Vidět fotografie tohoto nepolapitelného, téměř mýtického ptáka, jak prochází kolem našeho fotoaparátu, byl ten nejsurrealističtější a nejvíce naplňující zážitek, jaký jsme si kdy dokázali představit." Jason Gregg, Doka Nason, Eli Malesa, John Mittermeier, Serena Ketaloya a Bulisa Iova byli hlavními členy expedičního týmu a podporovalo je nespočet obyvatel Fergussonova ostrova, jejichž rozsáhlé znalosti ptáků vedly k tomuto triumfálnímu okamžiku.

Aljaška, USA: Bezpečnostní kamera na Aljašce zachytila okamžik, kdy los shodil oba parohy najednou. Losi obvykle shazují paroží každý rok po období páření. Někdy může trvat hodiny nebo dny, než shodí oba parohy. Zvláště vzácné je upuštění obou rohů najednou.

Vejcožraví hadi (rod Dasypeltis) žijí v Africe a specializují se na požírání ptačích vajec. Tito hadi dokáží otevřít tlamu extrémně doširoka a sežrat vejce, které je mnohem větší než jejich hlava!

Vancouverský ostrov, Britská Kolumbie, Kanada: Mezi oběma zvířaty se strhne nelítostný boj!

Práce pavouka v rychlém záběru.

Termiti, často považovaní za nenápadné obyvatele podzemí, překvapují svou vyspělostí při obraně kolonie. Některé druhy si vyvinuly jedinečný obranný mechanismus, kdy v případě ohrožení predátorem reagují na vzniklé vibrace rytmickým úderem hlavy o stěny svých tunelů. Tento „hlavičkovací“ zvuk vytváří nízkofrekvenční vibrace, které se rychle šíří napříč celou kolonií a fungují jako varovný signál. Tímto způsobem jsou ostatní termiti upozorněni na blížící se nebezpečí, a navíc tyto vibrace mohou predátora zmást nebo odradit. Tento sofistikovaný systém včasného varování podtrhuje, jak komplexní a efektivní může být obrana i u tak malých společenských tvorů, jako jsou termiti.