Když svíčka zhasne, můžete ji znovu zapálit pomocí jejího kouře. Roztavený vosk se odpařuje a rozkládá se hořlavý plyn. Právě tento plyn obsažený v kouři se vznítí a umožní plameni proniknout ke knotu.
První umělá děloha na světě, EctoLife, bude schopna vypěstovat 30 000 dětí ročně. Je založeno na více než 50 letech průkopnického vědeckého výzkumu prováděného vědci po celém světě.
Maha Kumbh Mela je největší hinduistický náboženský festival na světě, který se koná jednou za 12 let v Indii. Poutníci se scházejí u posvátných řek, aby vykonali očistnou koupel, která podle víry smývá hříchy a přináší duchovní osvícení. Festival přitahuje obrovské množství lidí – při posledním konání se rituální koupele zúčastnilo více než 500 milionů věřících. Nejznámější místa konání jsou Prajágrádž, Haridvár, Udždžain a Náshik. Maha Kumbh Mela má tisíciletou tradici a je považován nejen za náboženskou událost, ale i za kulturní fenomén s obrovským společenským a ekonomickým dopadem.
Dejana Backo se na svém kanálu na YouTube dělí o svůj každodenní život ženy bez rukou. V tomto videu je se svou dcerou na letišti a rozhodne se jí koupit balíček kešu oříšků. Dejana se narodila v roce 1994 bez horních končetin. Od šesti let maluje nohou a vystudovala výtvarné umění. V roce 2016 začala sportovat a o 3-4 roky později se stala mistryní světa a Evropy v para-taekwondu.
Polská veterinářka nám ukazuje techniku, jak ježkovi aplikovat intramuskulární injekci pomocí injekční stříkačky. Levou rukou v rukavici zvedne ježka. Pravou rukou uchopí nohu zvířete. A s injekční stříkačkou v ústech podává injekci.
Řetězová fontána je zajímavý fyzikální jev, který si získal pozornost vědců i laiků díky svému zdánlivě protichůdnému chování vůči gravitaci. Tento efekt, poprvé popularizovaný v roce 2013 prostřednictvím videa fyzika Stevea Moulda, nastává, když je kuličkový řetěz (řetěz složený z jednotlivých pevných kuliček spojených krátkými segmenty) vytahován z nádoby. Řetěz se při tom zvedá nad okraj nádoby do tvaru oblouku a vytváří iluzi, že proudí „proti gravitaci“, než spadne dolů.
Jak fenomén funguje?
Při pohybu řetězu vzniká kombinace sil, které umožňují vznik oblouku. Dvě hlavní síly, které řetězová fontána zahrnuje, jsou:
1. Napětí a tahová síla: Jakmile řetěz začne padat dolů pod vlivem gravitace, vytahuje za sebou další části řetězu. Tento tah vytváří energii směřující vzhůru.
2. Reakce u výstupního bodu: Na místě, kde řetěz opouští nádobu, je každý článek řetězu mírně „vykopnut“ vzhůru vlivem sil působících na spojené segmenty.
Výsledkem je, že řetěz dočasně „vystřelí“ nad nádobu, než začne klesat směrem k zemi. Tento pohyb se přirovnává k fontáně, odtud i název fenoménu.
Experimenty a studie
Fenomén řetězové fontány byl detailně studován týmem fyziků z Univerzity v Cambridge, kteří publikovali své poznatky v roce 2014. Podle jejich analýzy je hlavním faktorem vzniku oblouku interakce mezi napětím v řetězu a reakcí u výstupního bodu. Při pokusech se ukázalo, že výška oblouku závisí na hmotnosti řetězu, jeho materiálu, a rychlosti, jakou je řetěz vytahován.
Popularita a inspirace
Řetězová fontána se stala populárním experimentem ve školách i mezi fanoušky fyziky. Její vizuálně působivý efekt vybízí k dalšímu zkoumání základních fyzikálních zákonů a ukazuje, jak fascinující může být zkoumání běžných předmětů a jevů.
Pokud chcete tento jev zažít na vlastní oči, stačí vám kuličkový řetěz, nádoba a dostatečně vysoký prostor – a můžete sami pozorovat tuto „kouzelnou“ fontánu v akci!
Oscilační chemická reakce, známá také jako Belousov-Zhabotinského reakce (BZ reakce), je druh chemické reakce, která vykazuje periodické změny v barvě a koncentraci reaktantů, což je velmi neobvyklé chování pro chemické systémy. Tato reakce probíhá v cyklech, kdy se koncentrace některých látek pravidelně mění, což vytváří efekt podobný “tikajícím hodinám”.
BZ reakce obvykle zahrnuje bromičnan (BrO₃⁻), organickou kyselinu (například kyselinu malonovou), katalyzátor (často manganistan nebo komplex ruthenia) a kyselinu sírovou. Když tyto látky reagují, dochází k chemickým oscilacím, které se projevují vizuálními změnami – například změnou barvy roztoku. Tento proces je příkladem chemické kinetiky mimo rovnováhu a je intenzivně studován kvůli své podobnosti s biologickými procesy (např. buněčnými hodinami).
Reakce byla objevena Borisem Belousovem v 50. letech 20. století, ale teprve později ji popularizoval Anatol Zhabotinsky, díky čemuž je dnes uznávána jako klasický příklad neobvyklého chování v chemii.
