Vánoční osvětlení

Teslova cívka, známá především jako zařízení pro generování vysokonapěťových elektrických výbojů, se může proměnit v neobyčejný hudební nástroj – a to díky speciálně upravené verzi zvané hudební nebo plazmová Teslova cívka. Tato varianta umožňuje přehrávat hudbu pomocí elektrických výbojů synchronizovaných s frekvencí zvukového signálu. Místo tradičních reproduktorů, které vytvářejí zvuk pomocí mechanického pohybu membrány, hudební cívka ovlivňuje tlak vzduchu pomocí elektrických výbojů, čímž vzniká slyšitelný tón. Tímto způsobem cívka “hraje” hudbu pomocí světelných záblesků – jisker – které přesně kopírují rytmus a frekvence skladeb. Celkem bylo s tímto zařízením provedeno 26 různých experimentů, které demonstrovaly jeho schopnost reprodukovat různé styly hudby bez jakýchkoliv fyzických zvukových komponent, pouze za pomoci řízených výbojů ve vzduchu. Tento jev ukazuje nejen technickou všestrannost Teslovy cívky, ale i fascinující spojení vědy, elektřiny a umění.

V Číně, v Korejské autonomní oblasti Yanbian, se na začátku podzimu uskutečnila ohromující podívaná, která přitáhla pozornost celého světa. Na nebi se seřadilo 7 598 dronů, které společně vytvořily fascinující světelnou show, a tímto počtem zároveň stanovily nový světový rekord. Drony vytvořily různé obrazce a animace, které vyprávěly příběhy a znázorňovaly významné momenty. Tato technologická podívaná nejen ukázala pokrok v oblasti dronové technologie, ale také posílila kulturní význam tohoto regionu.

The Prodigy remix na chytrém malém mixovacím zařízení Teenage Engineering KOII.

Digitální vodopád na letišti Changi v Singapuru

Tento experiment se nazývá Rubensova trubice. Každý tón má svou vlnovou délku a frekvenci. Když se tóny mění, oheň je odráží trubicí.

Univerzální zvuková krabička, která umožňuje vytvářet zvukové efekty pro hororové filmy.

Ukázka tvorby krátkých animačních scén pomocí softwaru Procreate.

Dům hrající skladbu Toxicity od System of a Down spolu s halloweenskými ohni a světly.

Kirill Runz z Ukrajiny provádí elektrochemické gravírování vzorů na kov. Zde je ukázka, jak umělec vytváří jedno ze svých děl.

Portugalský hudebník Andre Antunes požádal ChatGPT o napsání textu ve stylu skupiny Muse na téma umělá inteligence ovládne svět. Antunes pak tyto texty zhudebnil.

Elektronický inženýr (onehackerband) sestrojil a naprogramoval robotickou kapelu, která umí hrát známé klasické rockové skladby. Kapelu tvoří elektrická kytara, baskytara a bicí.

Děda Aki předvádí úžasný proces výroby dřevěného fotbalového míče z 32 dřevěných kostek. Fotbalový míč je volně rozebíratelný a sestavitelný.

Belgie: Fascinující ukázka obřího holografického displeje na festivalu Tomorrowland.

Duncan Phillips, bubeník australské skupiny Newsboys, hraje na bicí na plošině, která se naklání až o 90 stupňů a otáčí se.

Projekt s názvem The 25th hour od umělce 0riles právě odstartoval netradiční akci, při níž budou po dobu 24 hodin ručně tištěny jedinečné kopie nového alba. Každý výtisk vzniká individuálně, s důrazem na originalitu, řemeslné zpracování a osobní dotek autora. Cílem je vytvořit sérii fyzických nosičů, které nebudou pouze hudebním dílem, ale také uměleckým artefaktem. Ruční tisk každé kopie symbolizuje návrat k autenticitě a lidskému úsilí v době, kdy většina hudby existuje jen v digitální podobě. Tímto výkonem 0riles nejen slaví vydání svého nového alba, ale také poukazuje na hodnotu času, tvorby a skutečné přítomnosti v procesu umění.

Fotogrammetrie je metoda, která umožňuje získávat přesná měření a tvarové informace o objektech z fotografií, přičemž využívá principy geometrie a optiky k převodu dvojrozměrných snímků na trojrozměrná data. Technologie vícekamerového systému spočívá v současném použití několika kamer pro záznam jedné scény z různých úhlů, což výrazně zvyšuje přesnost a detailnost výsledné 3D rekonstrukce. Takové systémy nacházejí uplatnění v široké škále oborů – od profesionální filmové produkce přes robotiku, mobilní zařízení, trojrozměrné mapování až po průmyslovou kontrolu kvality. Vícekamerový systém tvoří několik obvykle totožných nebo pečlivě kalibrovaných kamer, které jsou pevně umístěny v přesně určených pozicích a snímají stejnou scénu buď z různých úhlů, nebo s odlišnými parametry, jako jsou ohnisková vzdálenost, expozice či použití spektrálních filtrů. Po pořízení snímků následuje jejich zpracování specializovaným softwarem, který jednotlivé obrazy spojuje do jednotné struktury a vytváří přesnou trojrozměrnou rekonstrukci sledovaného objektu či prostředí.

V norském Trondheimu vznikl už v roce 1993 jedinečný vynález s názvem Trampe, který měl usnadnit cyklistům výjezdy do prudkých kopců. Autorem zařízení je Jarle Wanwik a jeho nápad se stal základem moderního systému CycloCable, jenž od roku 2013 spravuje společnost Skirail, součást francouzské skupiny Poma. Tato neobvyklý lanovka pro kola, koloběžky či jiná malá vozítka pomáhá jezdcům zdolat 150 metrů dlouhé stoupání v centru města. Princip fungování je jednoduchý – cyklista umístí pravou nohu na startovní plošinu, stiskne tlačítko a zařízení jej poté plynule posune do kopce rychlostí kolem 8 km/h, zatímco si udržuje rovnováhu na kole. Trampe, dnes známý jako CycloCable, se stal nejen praktickým dopravním prostředkem pro obyvatele Trondheimu, ale i oblíbenou turistickou atrakcí během letních měsíců.

Unikátní kapesní hodinky s hudbou, vyrobené ve Švýcarsku kolem roku 1810.

V roce 2016 automobilka Nissan představila originální projekt „inteligentních židlí“, které byly inspirovány technologií samočinného parkování jejich vozů a měly ukázat možnosti autonomních systémů v běžném životě. Židle byly vybaveny senzory a připojením přes Wi-Fi, díky čemuž dokázaly rozpoznat svou polohu v prostoru a na jediný tlesk se samy spořádaně odsunuly zpět ke stolu, aniž by je někdo musel ručně přemísťovat. Projekt nebyl nikdy zamýšlen k masové výrobě, šlo především o marketingovou akci, jejímž cílem bylo upozornit na inovační schopnosti značky a přiblížit veřejnosti principy autonomního řízení.

Čínský vynálezce představil unikátní zařízení, které funguje jako miniaturní systém protivzdušné obrany – nikoliv proti letadlům, ale proti komárům a dalším létajícím hmyzím vetřelcům. Tento revoluční přístroj využívá laserový paprsek, který automaticky zacíluje a likviduje hmyz, jakmile jej detekuje ve vzduchu. Zařízení je zatím ve fázi prototypu, ale již je možné si jej předobjednat prostřednictvím crowdfundingové platformy Indiegogo za cenu 541 eur. Přestože jde o technologický zázrak, který by mohl zcela změnit způsob, jakým bojujeme proti obtěžujícímu hmyzu, objevují se také otázky ohledně bezpečnosti – především pro oči lidí i domácích mazlíčků, protože laserový paprsek by mohl být potenciálně nebezpečný při přímém zásahu do zraku.

V devadesátých letech a na počátku 21. století zažila mobilní technologie obrovský rozmach, během něhož se výrobci jako Nokia, Samsung, Sony Ericsson a Sony předháněli nejen ve funkčnosti, ale i v originálním designu – a výsledkem byla řada nezapomenutelných a často podivuhodných modelů. Mezi nejvýraznější patří Nokia 7600 s oválným tvarem připomínajícím kapku vody, která se držela v dlani jako herní ovladač, nebo Nokia 7280 bez klasické klávesnice, známá jako „rtěnka“, určená pro módně orientované uživatele. Sony Ericsson P900 kombinoval mobil s dotykovým displejem a výklopnou klávesnicí v době, kdy šlo o futuristickou novinku. Samsung přišel s modelem SPH-N270 pro fanoušky Matrixu, který působil jako rekvizita ze sci-fi filmu. A Sony zaujalo telefonem s otočným displejem pro snadnější přehrávání videí, čímž předběhlo dobu před nástupem smartphonů. Tyto mobilní telefony s neobvyklým vzhledem, posuvnými nebo výklopnými mechanismy a často s omezenými praktickými funkcemi dnes slouží jako připomínka doby, kdy originalita a experimenty byly stejně důležité jako technické parametry.