Letadlo British Airways zasaženo bleskem v Sao Paulu
Letadlo společnosti British Airways bylo zasaženo bleskem během bouře na mezinárodním letišti Guarulhos v Sao Paulu dne 24. ledna. K incidentu došlo při silné bouřce, která zasáhla oblast. Podle dostupných informací nebyl nikdo na palubě zraněn a letadlo bylo podrobeno standardní kontrole, aby se ověřilo, zda nedošlo k poškození. Letecké společnosti jsou na podobné události připraveny, protože moderní letadla jsou konstruována tak, aby odolala zásahům blesku bez ohrožení bezpečnosti cestujících.
Sopka Kanlaon na filipínském ostrově Negros v úterý brzy ráno krátce vybuchla a vyslala do vzduchu čtyřkilometrový sloup popela a trosek. Erupce, která trvala přes hodinu, zasáhla popílkem čtyři zemědělské vesnice a přiměla úřady k uzavření škol v postižené oblasti. Zranění ani škody zatím hlášeny nebyly, ale úřady zůstávají ve střehu.
Sopka je stále na třetím stupni z pětibodové škály výstrah, což znamená „vysokou úroveň sopečné aktivity“. Hlavní filipínský vulkanolog Teresito Bacolcol upozornil, že větší erupce nelze vyloučit a vyzval obyvatele, aby nevstupovali do šestikilometrové nebezpečné zóny kolem kráteru. Kanlaon, vysoký 2 435 metrů, patří k nejaktivnějším sopkám v zemi. Filipíny leží v tzv. Ohnivém kruhu, kde jsou zemětřesení a sopečné výbuchy běžné.
Dne 22. února 2025 v brazilském městě Braço do Norte měla žena obrovské štěstí, když se téměř dostala do tragické nehody. Jen těsně unikla vážnému zranění nebo smrti, když vozidlo, které ztratilo kontrolu, narazilo do zaparkovaného auta a převrátilo se přímo vedle ní. Bezpečnostní kamery zachytily děsivý okamžik, kdy žena byla doslova jen několik centimetrů od katastrofy. Podle místní policie řidič nehodu přežil bez zranění a nebyl pod vlivem alkoholu. Žena, přestože šokovaná, vyvázla bez zranění a po incidentu se přesunula na chodník.
V suchých oblastech, kde půda obsahuje hrubozrnné částice klasifikované jako písek, dochází k silné erozi, zejména na nechráněném nebo strmém terénu. Při nadměrné erozi se uvolněné částice hromadí v korytech řek a mohou je zcela zaplnit až do hloubky několika metrů. Výsledkem jsou takzvané „řeky z písku“ – vodní toky, jejichž koryta jsou doslova přeplněná pískem.
Pyrit je běžný sulfidový minerál se složením FeS₂, který je známý svou zlatavou barvou a kovovým leskem. Právě pro svůj vzhled bývá často zaměňován za zlato, což mu vyneslo přezdívku „bláznovo zlato“. Vyskytuje se v různých geologických prostředích, často v rudných ložiscích spolu s dalšími kovy, jako je měď nebo olovo. Má tvrdost 6–6,5 na Mohsově stupnici a je křehký. Pyrit se využívá především v chemickém průmyslu k výrobě kyseliny sírové a dříve také při získávání železa. Kvůli své schopnosti vytvářet jiskry při úderu ocelí byl v minulosti používán i k rozdělávání ohně.
Mladý tučňák se nešťastnou náhodou ztratil, když se snažil dostat k vodě, aby si poprvé zaplavat. Když tučňáka obklíčila skupina dravých ptáků a začala na něj útočit, přiběhly dvě divoké kachny, aby dravce zahnaly.
V neděli 20. října došlo na silnici MG-217 v oblasti Poté, v údolí Mucuri v Minas Gerais, k tragické nehodě, při které zemřel motorkář. Obětí se stal Ulisses Júnior, obyvatel města Ladainha. Jeho smrt byla potvrzena na místě nehody.
Podle videa, které koluje na sociálních sítích, bylo možné vidět, že motorkář jel vysokou rychlostí. Po nárazu byl motorkář odhozena 200 metrů od místa střetu a skončil v pastvině u silnice. Zadní část automobilu byla zcela poškozena.
V autě byly dvě osoby. Muž byl ošetřen na místě, zatímco žena byla převezena záchrannou službou Samu do nemocnice v Teófilo Otoni.
Medúza vlčí hříva (Cyanea capillata) je mořský zázrak, známý nejen svým impozantním vzhledem, ale i neuvěřitelnou délkou chapadel. Tato chapadla mohou dosahovat délky přes 30 metrů, což z nich činí jedny z nejdelších živočichů na Zemi. Největší zaznamenaný exemplář této medúzy měl chapadla o úctyhodné délce 36 metrů.
Medúzy vlčí hříva se obvykle vyskytují v chladnějších oblastech Atlantského, Tichého a Arktického oceánu. Jejich název vychází z jejich impozantních, plynoucích chapadel, která připomínají hřívu lva. Tato chapadla jsou lemována četnými žahavými buňkami, neboli nematocystami, které používají k zachycení a paralyzování své kořisti, kterou tvoří převážně malé ryby a plankton.
Navzdory své ohromující délce jsou tato stvoření fascinujícím příkladem biodiverzity oceánů.