Labuťenka (Archerfish) je fascinující ryba známá svou schopností přesně stříkat proudy vody, aby sestřelila hmyz z větví a listů nad vodní hladinou. Tato jedinečná schopnost umožňuje labuťenkám získávat potravu, která by pro ně jinak byla nedostupná. Díky své vynikající koordinaci a přesnosti se labuťenky staly předmětem zájmu vědců i milovníků přírody po celém světě.
Tato bojová technika se nazývá lukostřelba na koni. Je to typický styl boje koňských nomádů euroasijských stepí. Vyžaduje velkou jezdeckou zručnost, protože jezdec musí pustit otěže.
V hlubinách Tichého oceánu byl objeven fascinující nový druh chobotnice, kterou vědci pojmenovali "Casper Octopus" podle její nápadně světlé barvy připomínající známého kresleného ducha Caspera. Tento objev představuje další krok v našem porozumění životu v extrémních podmínkách hlubokého oceánu.
Vědci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) objevili Casper Octopus v hloubkách přibližně 4 000 metrů pod hladinou moře poblíž Havajských ostrovů. Tato hloubka představuje extrémně náročné prostředí, kde panuje vysoký tlak, nízké teploty a naprostá tma. Přesto zde tento druh chobotnice dokázal přežít a přizpůsobit se těmto podmínkám.
Casper Octopus se vyznačuje průhledným tělem s minimálním množstvím pigmentu, což jí dodává téměř duchařský vzhled. Tento druh nemá ploutve, což je u hlubokomořských chobotnic poměrně neobvyklé. Její pohyby jsou pomalé a ladné, což zřejmě souvisí s nízkou rychlostí metabolismu v chladných vodách hlubokého oceánu.
Zajímavostí je také způsob, jakým se Casper Octopus rozmnožuje. Samice klade vajíčka na tvrdé povrchy, jako jsou kameny nebo mořské houby, a poté je chrání svým tělem. Tato péče o potomstvo je v mořském prostředí relativně vzácná a ukazuje na vyspělou reprodukční strategii tohoto druhu.
Medúza vlčí hříva (Cyanea capillata) je mořský zázrak, známý nejen svým impozantním vzhledem, ale i neuvěřitelnou délkou chapadel. Tato chapadla mohou dosahovat délky přes 30 metrů, což z nich činí jedny z nejdelších živočichů na Zemi. Největší zaznamenaný exemplář této medúzy měl chapadla o úctyhodné délce 36 metrů.
Medúzy vlčí hříva se obvykle vyskytují v chladnějších oblastech Atlantského, Tichého a Arktického oceánu. Jejich název vychází z jejich impozantních, plynoucích chapadel, která připomínají hřívu lva. Tato chapadla jsou lemována četnými žahavými buňkami, neboli nematocystami, které používají k zachycení a paralyzování své kořisti, kterou tvoří převážně malé ryby a plankton.
Navzdory své ohromující délce jsou tato stvoření fascinujícím příkladem biodiverzity oceánů.