Řetězová fontána je zajímavý fyzikální jev, který si získal pozornost vědců i laiků díky svému zdánlivě protichůdnému chování vůči gravitaci. Tento efekt, poprvé popularizovaný v roce 2013 prostřednictvím videa fyzika Stevea Moulda, nastává, když je kuličkový řetěz (řetěz složený z jednotlivých pevných kuliček spojených krátkými segmenty) vytahován z nádoby. Řetěz se při tom zvedá nad okraj nádoby do tvaru oblouku a vytváří iluzi, že proudí „proti gravitaci“, než spadne dolů.
Jak fenomén funguje?
Při pohybu řetězu vzniká kombinace sil, které umožňují vznik oblouku. Dvě hlavní síly, které řetězová fontána zahrnuje, jsou:
1. Napětí a tahová síla: Jakmile řetěz začne padat dolů pod vlivem gravitace, vytahuje za sebou další části řetězu. Tento tah vytváří energii směřující vzhůru.
2. Reakce u výstupního bodu: Na místě, kde řetěz opouští nádobu, je každý článek řetězu mírně „vykopnut“ vzhůru vlivem sil působících na spojené segmenty.
Výsledkem je, že řetěz dočasně „vystřelí“ nad nádobu, než začne klesat směrem k zemi. Tento pohyb se přirovnává k fontáně, odtud i název fenoménu.
Experimenty a studie
Fenomén řetězové fontány byl detailně studován týmem fyziků z Univerzity v Cambridge, kteří publikovali své poznatky v roce 2014. Podle jejich analýzy je hlavním faktorem vzniku oblouku interakce mezi napětím v řetězu a reakcí u výstupního bodu. Při pokusech se ukázalo, že výška oblouku závisí na hmotnosti řetězu, jeho materiálu, a rychlosti, jakou je řetěz vytahován.
Popularita a inspirace
Řetězová fontána se stala populárním experimentem ve školách i mezi fanoušky fyziky. Její vizuálně působivý efekt vybízí k dalšímu zkoumání základních fyzikálních zákonů a ukazuje, jak fascinující může být zkoumání běžných předmětů a jevů.
Pokud chcete tento jev zažít na vlastní oči, stačí vám kuličkový řetěz, nádoba a dostatečně vysoký prostor – a můžete sami pozorovat tuto „kouzelnou“ fontánu v akci!
Kashaka (také známá jako Aslatua, Kosika nebo Patica) je tradiční africký perkusní nástroj. Skládá se ze dvou malých, pevných koulí naplněných semínky nebo kamínky, které jsou spojeny krátkým provázkem. Hráč drží jednu kouli v ruce a druhou nechá volně viset. Pohybem ruky nahoru a dolů se koule setkávají, čímž vytvářejí charakteristický rytmický zvuk.
Kashaka je známá pro svou jednoduchost, ale přitom může produkovat složité rytmické vzory a často se používá v tradiční africké hudbě. Je oblíbená i jako učební pomůcka pro výuku rytmiky a koordinace.
