Rybí pískový umělec

V Tokiu v Japonsku právě probíhá originální umělecká výstava s názvem „Design Ah! Exhibition neo“, která nabízí netradiční zážitek spojující design, pohyb a interaktivitu. Jedna z místností zaujme návštěvníky videoprojekcí, která je přímo vyzývá, aby se zapojili fyzicky – například tím, že mají udělat velký pohyb rukou na pokyn „Rozkrojte to!“. Divák přitom na začátku vůbec netuší, proč má tento pohyb provést, dokud se na obrazovce neobjeví animovaná okurka, která se v souladu s pohybem diváka rozkrojí. Díky této chytré interakci mají lidé pocit, že se stávají součástí samotného uměleckého díla a jejich pohyb ovlivňuje to, co se děje na plátně. Výstava tak nejen ukazuje kreativní možnosti designu, ale i způsob, jak propojit diváka s audiovizuálním obsahem zcela novým způsobem.

V listopadu vlaky ze stanic Ichihara a Ninose v japonském Kjótu zpomalují a zhasínají světla, aby cestující mohli obdivovat krásnou scenérii javorů a podzimního listí.

Japonská pánská toaleta, která vás donutí umýt si ruce...

Potápěč Hiroyuki Arakawa a ryba jménem Yoriko se znají už 25 let a Arakawa pro ni občas rozbíjejí mušle, aby si ryba pochutnala na jejich obsahu. Jedná se o rybu Kobudai (Semicossyphus reticulatus), která obývá skalnaté útesy v okolí Korejského poloostrova, Číny, Japonska a Ogasawarských ostrovů.

"HIDARI" je stop-motion animovaný film, který vytvořil Masashi Kawamura s dřevěnými postavičkami. Poté, co byl zrazen svými přáteli a přišel o otce a pravou ruku, se legendární řemeslník "Jingoro Hidari" vydává na cestu pomsty se svou mechanickou protézou a za pomoci svého společníka "Spícího kocoura". Nakonec se setkává se svým rivalem Inumarou a bojuje s ním na život a na smrt...

Japonský rybář (@mr.yuuhi) na TikToku poděkoval svým 10 000 sledujícím krátkou zprávou, kterou napsal na chobotnici svým prstem jako na dotykové obrazovce.

Neobvyklý a fascinující okamžik se podařilo zachytit svědkům v USA, kde orel bělohlavý, národní symbol Spojených států, zaujal nejen svou majestátností, ale především neuvěřitelnou silou. Dravec se totiž pokusil odnést svou snídani – vačici vážící přibližně 3,5 až 4 kg – tedy téměř tolik, kolik váží samotný orel, jehož hmotnost se u samců pohybuje kolem 3,5 kg a u větších samic okolo 5 kg. Zřejmě právě kvůli tomuto váhovému vyrovnání nebyl orel schopen získat dostatečnou výšku letu a byl nucen pokračovat s kořistí po silnici, kterou běžně využívají auta. Ačkoli se to může zdát jako drobnost, jde o výjimečný fyzický výkon – zvednout a unést břemeno srovnatelné s vlastní hmotností je totiž u většiny létajících živočichů extrémně náročné. Přesto se orlovi podařilo vzlétnout a s nákladem manévrovat, což dokazuje nejen jeho sílu, ale i obratnost.

V mnoha indonéských domácnostech nejsou neobvyklými domácími mazlíčky kočky nebo psi, ale obrovští pythoni, zejména pythoni mřížkovaní, kteří patří mezi nejdelší hady světa. Tito hadi jsou v některých rodinách považováni za členy domácnosti – lidé jim dávají jména, staví pro ně speciální zahrady nebo jim umožňují volně se pohybovat po bytě či dvoře. Není výjimkou, že majitelé své hady koupou, mazlí se s nimi, berou je na procházky a dokonce se s nimi fotí na rodinných snímcích. Péče o takového mazlíčka zahrnuje i krmení, které probíhá přibližně jednou týdně, a to obvykle drůbeží nebo potkany.

Termiti, často považovaní za nenápadné obyvatele podzemí, překvapují svou vyspělostí při obraně kolonie. Některé druhy si vyvinuly jedinečný obranný mechanismus, kdy v případě ohrožení predátorem reagují na vzniklé vibrace rytmickým úderem hlavy o stěny svých tunelů. Tento „hlavičkovací“ zvuk vytváří nízkofrekvenční vibrace, které se rychle šíří napříč celou kolonií a fungují jako varovný signál. Tímto způsobem jsou ostatní termiti upozorněni na blížící se nebezpečí, a navíc tyto vibrace mohou predátora zmást nebo odradit. Tento sofistikovaný systém včasného varování podtrhuje, jak komplexní a efektivní může být obrana i u tak malých společenských tvorů, jako jsou termiti.

Talentovaný umělec dokáže pomocí svých rukou a obyčejného světla vytvořit na stěně celou živou zoo, která bere dech. Bez použití jakékoli techniky či projekce předvádí fascinující představení, při němž z prstů vzniká králík, který si pochutnává na mrkvi, veverka poskakující po větvích nebo sova majestátně plachtící noční oblohou. Stačí jen deset hbitých prstů, správný úhel světla a neomezená představivost, aby na zdi ožil celý svět zvířat ve formě působivých stínových siluet. Tento hypnotický a okouzlující zážitek, který kombinuje jednoduchost s uměleckým mistrovstvím, dokazuje, že i v době digitálních efektů může být kouzlo naprosto obyčejné – a přitom výjimečné.

Obří malajský kobylkář (Giant Malaysian Katydid) patří mezi největší známé druhy hmyzu na světě a je výjimečný nejen svou velikostí, ale i životním stylem – jako jeden z mála kobylkářů je masožravý. Tento impozantní zástupce tropického hmyzu žije především v deštných pralesích jihovýchodní Asie, zejména v Malajsii, a může dosáhnout délky až 15 centimetrů, přičemž rozpětí křídel může přesahovat i 25 centimetrů. Jeho silné kusadla slouží nejen k lovu hmyzu a menších obratlovců, ale také jako obranný prostředek. Typickým rysem tohoto druhu je také jeho výrazný zvukový projev – samečci vydávají hlasitý, pronikavý skřípavý zvuk, který slouží k přilákání samiček a může být slyšet až na několik desítek metrů. Tento zvuk připomíná kombinaci cvrkotu a skřípání kovu a může být pro lidské ucho až nepříjemně intenzivní. Přestože obří malajský kobylkář může působit hrozivě, pro člověka nepředstavuje přímé nebezpečí a zůstává fascinujícím příkladem rozmanitosti tropické fauny.

Toulavé kočky jsou v Saúdské Arábii běžným, avšak zároveň kulturně významným jevem, který je patrný zejména ve velkých městech jako Rijád, Džidda nebo Medina, kde tyto kočky potkáte doslova na každém rohu – před mešitami, v úzkých uličkách, na trzích i v kavárnách. Jejich přítomnost má hluboké historické a náboženské kořeny, neboť v islámu mají kočky výjimečné postavení. Podle tradice vlastnil prorok Mohamed kočku jménem Muezza, kterou velmi miloval a kterou nikdy nevyháněl ani tehdy, když spala na jeho rouchu. Mnohé kočky ve městech žijí napůl divoce – volně se pohybují, ale často se drží v blízkosti lidí. Místní obyvatelé, zejména starší ženy nebo obchodníci, je často krmí a nechávají jim vodu i jídlo, čímž se neoficiálně starají o jejich přežití. Tento vztah mezi lidmi a kočkami odráží nejen úctu k tradici, ale i zvláštní rovnováhu mezi urbanizací a soužitím se zvířaty.

Na rozdíl od většiny ptáků, kteří se při krmení spoléhají výhradně na svůj zobák, palmový kakadu (Probosciger aterrimus) předvádí neuvěřitelně obratné a důmyslné chování – při manipulaci s potravou, konkrétně s arašídy, aktivně využívá svůj jazyk. Tento velký černý papoušek s nápadným chocholem dokáže jazykem ořech precizně rolovat, přidržovat a natáčet tak, aby ho mohl bezpečně rozlousknout a sníst. Jeho pohyby připomínají práci s nástrojem spíše než pouhý instinkt. Toto fascinující chování není jen roztomilé na pohled, ale je zároveň ukázkou výjimečné kognitivní vyspělosti a jemné motoriky, díky nimž je palmový kakadu považován za jednoho z nejinteligentnějších papoušků světa. Vědci tvrdí, že tato schopnost odhaluje hlubší pochopení příčiny a následku, což ho řadí mezi nejpozoruhodnější zástupce ptačí říše.

Čínská muralistka známá jako 壁画师阿娇 (v překladu Muralistka Aťiao) je talentovaná umělkyně, která proměňuje obyčejné zdi v ohromující mistrovská díla pomocí jedinečné techniky reliéfního umění. Díky pečlivému smyslu pro detail a citlivému propojení tradičních i moderních metod vytváří na stěnách plastické vzory, ornamenty a celé výjevy, které doslova vystupují z povrchu a působí trojrozměrným dojmem. Místo obyčejného malování totiž 阿娇 do omítky přímo „sochá“, čímž dodává každému prostoru jedinečnou texturu, hloubku a vizuální působivost. Její tvorba oživuje interiéry i veřejná prostranství, přičemž si získává pozornost nejen v Číně, ale i v zahraničí, kde je čím dál víc ceněna pro svou originalitu a preciznost.

Šampion se vrací! Tento All-American pes, který už v minulosti zazářil na prestižní soutěži AKC Diving Dogs Premier Cup, znovu potvrdil svou výjimečnost. Letos si odnesl titul ve třídě Lap Class Air Retrieve, což je disciplína, při níž psi skáčou do vody a ve vzduchu chytají zavěšený objekt. Lap Class je kategorie určená pro menší psy, ale tento soutěžící dokázal, že i menší těla mohou mít obrovskou sílu, rychlost a výdrž. Jeho výkon uchvátil nejen porotu, ale i diváky po celých Spojených státech. Tento pes je důkazem toho, že s tréninkem, vášní a odhodláním může každý čtyřnohý atlet dosáhnout vrcholu – bez ohledu na původ nebo plemeno.