Pták ulovil veverku

Dva iberští rysi se střetli v neobvyklé „rituální“ bitvě, která dokonale ukazuje, jak se zvířata snaží vyhnout zbytečnému riziku smrtelného zranění. V divoké přírodě může být totiž jakékoli vážné poranění pro predátory, kteří se musí živit lovem, osudné – i drobná infekce po souboji může znamenat smrt během několika týdnů. Proto většina živočišných druhů, včetně těchto vzácných rysů, vyvinula zvláštní formy nekrvavých střetů, které slouží k posouzení síly a odvahy soupeře. Tyto „alternativní bitvy“ umožňují určit vítěze bez skutečného fyzického kontaktu a těžkých zranění, což přináší výhodu oběma stranám. Pouze v případě, že tyto demonstrace síly selžou a žádný z protivníků se nechce vzdát, přeroste konflikt ve skutečný boj. Zmíněné video tak nabízí fascinující pohled na tento přirozený mechanismus řešení sporů, který dokazuje, že i v divočině platí, že přežije nejen ten nejsilnější, ale i ten nejrozumnější.

Obří asijské sršně (Vespa mandarinia), známé také jako „sršně mandarínské“, představují invazivní druh, který se vyskytuje v mnoha asijských zemích a může být nebezpečný nejen pro člověka, ale i pro místní ekosystémy. Tyto mohutné sršně, jejichž bodnutí může být pro člověka bolestivé a v některých případech i smrtelné, ohrožují zejména populace včel, protože dokážou během krátké doby zničit celé úly. Z tohoto důvodu místní úřady v Asii pravidelně vyhledávají a likvidují jejich hnízda, aby zabránily dalšímu šíření a ochránily zemědělství i přírodní rovnováhu. Při likvidaci hnízd se často používají ochranné obleky a specializované prostředky, protože sršně bývají agresivní a útočí ve velkém počtu, pokud se cítí ohroženy.

Policejní psi disponují mimořádně vyvinutým čichem – mají až 300 milionů čichových receptorů, zatímco člověk jich má přibližně pět milionů. Díky této schopnosti dokážou rozpoznat jednotlivé složky pachu, sledovat stopu a nalézat lidi či předměty nejen pod zemí nebo pod sněhem, ale dokonce i pod vodou. Princip, který jim to umožňuje, je fascinující: mikroskopické pachové částice se uvolňují z vody do vzduchu a vytvářejí tzv. pachové molekuly, které stoupají k hladině. V klidné vodě se vůně shromažďuje v jednom místě a pes, i když nevidí pod hladinu, dokáže přesně zachytit její koncentraci nad vodou. Díky speciálnímu výcviku se tak policejní psi učí reagovat na tyto nepatrné signály a dokážou označit místo, kde se pod vodou nachází hledaný předmět nebo tělo, což z nich činí neocenitelné pomocníky při záchranných i vyšetřovacích akcích.

Záchranáři v Brazílii vytáhli z řeky Rio Negro zraněného jaguára, kterého objevili při zoufalém pokusu udržet se nad hladinou poté, co utrpěl střelná poranění. Podle místních úřadů bylo zvíře v kritickém stavu a zřejmě se snažilo doplavat ke břehu, ale vyčerpání a ztráta krve mu to znemožnily. Záchranáři okamžitě zasáhli a podařilo se jim šelmu bezpečně dopravit na břeh, kde jí poskytli první pomoc. Jaguár byl následně převezen do specializovaného zařízení pro péči o volně žijící zvířata, kde se nyní o jeho zotavení starají odborníci. Případ vyšetřují brazilské úřady, které se snaží zjistit, kdo zvíře postřelil, protože jaguár je v Brazílii chráněným druhem a jeho úmyslné zranění představuje závažný trestný čin.

Muž si užíval projížďku lodí se svou ženou, když z vody vyskočil letící kapr a tvrdě mu přistál na obličeji.

Vědci geneticky modifikovali komára tak, že jeho sosák již nedokáže propíchnout lidskou kůži.

Na sociálních sítích se objevilo dojemné video zachycující okamžik, kdy se šimpanz po letech znovu setkal s mužem, který ho jako mládě vychoval a dlouhou dobu o něj pečoval. Záběry ukazují, jak primát po prvotním překvapení svého někdejšího ochránce poznává a s velkou radostí ho objímá, což vyvolalo silné emoce nejen u přítomných, ale i u milionů diváků po celém světě.

V zubní ordinaci ve Virginii v USA se odehrála neobvyklá situace, když dvě ženy objevily v místnosti myš a snažily se ji chytit pomocí odpadkového koše, který rychle přiklopily přes drobného vetřelce. Přestože se jim podařilo zvíře uvěznit, nevěděly, jak ho bezpečně dostat ven, a proto požádaly o pomoc samotného zubaře. Ten se rozhodl zasáhnout praktickým způsobem – pod koš vsunul kus pevného kartonu, čímž vytvořil improvizovanou past, díky níž bylo možné myš i s nádobou zvednout a bez úhony vynést ven. Celá situace se odehrála v přátelské a spíše humorné atmosféře a ukázala, že i v prostředí, kde se běžně řeší starosti pacientů se zuby, může dojít k nečekaným a kuriózním okamžikům.